Černý čaj se oproti zelenému čaji odlišuje především svou barvou, která je způsobena odlišným výrobním procesem.
Evropští pijáci čaje preferují černou variantu čajovníku. Černý čaj je oblíbený na evropském kontinentu, tak i v bývalých anglických koloniích.
Po natrhání a následném vytřídění jsou čajové lístky rozprostřeny na sušící plata v tenkých vrstvách. Plata jsou položena na čerstvém vzduchu ideálně ve stínu, kde se čajové lístky nechají zhruba 16 až 20 hodin zavadnout. Zavadnutím listy změknou a jsou ohebné pro svinování do ruliček.
Svinování probíhá dvěma způsoby – ručně a mechanicky. Oba typy svinování mají za cíl narušení buněčné membrány, aby se přírodní polyfenoly dostaly do kontaktu se vzduchem. Pomocí těchto chemických reakcí dochází k černému čaji.
Svinuté lístky se po narušení buněční membrány nechávají oxidovat dvě hodiny rozprostřené na platech ve čtyř až deseticentimetrových vrstvách. Nezbytnou podmínkou je vhodná vlhkost a teplota pohybující se mezi 28 až 33 °C. Tmavší čaj se získává delší dobou oxidace.
Černý čaj vůní lehce připomíná karamel. Jde o vliv výrobního postupu, kdy se během fermentačního procesu cukry v čaji karamelizují. Fermentace má vliv i na změnu barvy čaje – z typické zelené na červenočernou.
Oxidace se zastavuje prudkým zahřátím listů. Buďto v moderních sušičkách anebo na velkých pánvích. Poté se čaj dosušuje, vytřídí a zbaví nežádoucích prvků jako jsou stonky a ostatní nečistoty. Nakonec se čaj roztřídí podle velikosti lístků.
Příznivé účinky černého čaje se využívají například při průjmech nebo k tišení některých druhů bolesti hlavy. Díky vysokému obsahu fluoridu a polyfenolů se účinky černého čaje promítají i do zpevnění zubů a kostí. Obecně se popíjením zeleného a černého čaje přispívá ke zlepšení zdraví zubů. Pravidelní čajoví pijáci mají dostatečné množství fluoridu.
Černé čaje mají dva typické zástupce, přičemž oba pocházejí z Indie: Assam a Darjeeling.
